Nintendo DS | hry na Nintendo DS | Nintendo DS Lite

Před pár dny konečně spatřila světlo světa mnou dlouho očekávaný remake staré DOSové hry Jagged Alliance. Přestože jsem originální verzi do té doby nikdy nehrál, věděl jsem o hře dost na to abych věděl že tuto tahovou strategii s RPG prvky prostě musím mít!

Pokračování článku»

Když vyšel první Puzzle Quest (Challenge of the Warlords) způsobil ohromné překvapení a zaznamel obrovský úspěch. Vyšel prakticky na všechny možné platformy - NDS, PSP, PS2, PS3, Xbox 360, PC, Wii, na iPod Touchi i iPhonu a nechyběla dokonce ani verze pro mobily přes J2ME. Hra byla založená na originálním mixu logického ryhlíku a RPG. Hra se hrála jako jednoduché RPG, hrdina cestoval po světě, plnil úkoly, kupoval nové vybavení… Ale soubojy probíhaly velmi originálně - soupeři se střídali ve skládání aspoň trojic na hrací ploše a tím pomáhali sami sobě nebo naopak škodili soupeři. Nyní vyšlo dlouho očekávané pokračování - Puzzle Quest Galactrix, které zatím vyšlo jen pro PC, DS a Xbox 360 (a není příliš jisté, jestli se objeví i ostatní verze).

První změnou, které se všimnete je přesun hry z fantasy prostředí do sci-fi. Tato změna prostředí však samotnou hru příliš neovlivnila. Hlavní novinkou je změna hrací plochy - v Challenge of the Warlords byla složená ze čtverečků, v Galactrixu je z hexů (šestiúhelníků). Oživení hratelnosti to rozhodně je, bohužel si nejsem jist, jestli to byl úplně nejlepší tah od autorů hry. Mnohem hůže se odhaduje, co se stane po vašem tahu. V Challenge of the Warlords padaly čtverečky zhora dolů, zde se hexy pohybují ve směru, kterým jste táhli. A to rozhodně není tak intuitivní, jak by být mohlo. Dokonce odhadnout, co se stane v případě náročnějších tahů, mi přijde skoro nemožné.  Bohužel se ještě prohloubil nešvar z prvního dílu - strašný prvek náhody, nevíte, které hexy vjedou na hrací plochu a přitom to klidně rozhodne souboj.

Bohužel přináší Puzzle Quest Galactrix i jistá zjednodušení, která mi přijdou dosti zbytečná. V Challenge of the Warlords jste si volili na začátku hraní povolání, tato volba i značně ovlivňovala celou hru. Zde to chybí - volíte si jen pohlaví. Systém skillů a kouzel rovněž prošelzbytečným zjednodušením. Nechybí ani speciální minihry, které se snaží oživit hru (například hackování bran) a které mají trochu odlišná pravidla od normálních soubojů.

O grafice a zvucích se myslím nedá říct nic jiného než, že jsou dostačující. Naopak výraznou chybou jsou strašlivě dlouhé loadingy (jen chcete vlézt do inventáře, podívat se na mapu…). Zvládnou dost znechutit hraní.

A hlavní problém Puzzle Quest Galactrix bych označil to, že se rychle ochraje. Prvních zhruba 10 hodin vás bude strašně bavit, a pak moc nebude mít náladu si ho pustit. Ale stejně působil i Challenge of the Warlords. Puzzle Quest Galactrix rozhodně není špatná hra, jen mi přijde, že změny oproti minulému dílu jsou spíše špatným směrem. Každopádně za zkoušku stojí.

Jmenuju se Huang, můj otec byl zavražděn a příjíždím do Liberty City za svým jediným žíjícím příbuzným - mým strýčkem, který je vlivným členem tamější čínské triády. S sebou vezu meč, který se v naší rodině dědí již po generace. Hned po příjezdu mě však neznámí chlápci střelili, a co je ještě horší, okradli. Mému strýčkovi ztráta meče radost neudělala, v triádě začíná boj o to, kdo se stane novým šéfem. Okamžitě jsem zatažen do vnitřních bojů triády o vedení. Tak trochu musím hrát na všechny strany - snažím se vypátrat vrahy mého otce a zloděje meče. A tvrdě se jim pomstít!

Takhle začíná příběh Grand Theft Auto: Chinatown Wars (a takto začíná i tahle megarecenze ), jednoznačně nejočekávanější Nintendo DS hry tohoto roku. Příběh je podáván pomocí komiksově vypadajících sekvencí, bohužel kvůli limitům DSka chybí dabing a dosti to ubírá na atmosféře. Zde je však první výčitka na nové GTA (a skoro jediná) - tak nějak v triádě hrajete na všechny strany a pořád to nikomu nevadí, což je poněkud zvláštní. Ale nechybí klasický humor, který byl přítomný ve všech předchozích GTAčkách. Některé vtípky jsou opravdu parádní. Víc však o příběhu prozrazovat nebudu.

Nejhorší je, že pořád po mně v triádě někdo něco chce. Huangu zajeď tam, Huangu zařiď tamto i Huango zabij tamty. Občas mám dokonce pocit, že se zadavatelé úkolů zbláznili, nikdy v životě nezapomenu policistům „ukradl“ sanitku se staříkem, kterého chtěla triáda. Jenže policajtů jsem měl plno za zadkem a staříkovi nějak nezvládalo srdce, takže jsem mu musel poskytnout občasnou srdeční masáž. Takže jsem musel řídit opatrně, unikat policajtům a ještě se starat o starcovo srdce. Dovedete si to vůbec představit? Nechtějte vědět, co následovalo až jsem ho odvezl. A potom za takovejhle job dostanu dvě stovky.

Mise jsou na poměry GTA relativně tradiční, jen jsou poněkud kratší. Nechybí pronásledování aut, přestřelky… No a pak jsou tu naprosto originální a jedinečné kousky jako například ten, který nám tu popsal Huang, navíc plně využívající možností NDS. Příjemné je, že se po každé misi hra automaticky uloží, takže zmizelo otravné neustále ježdění do safehousu (váš herní domov). Mise mají jediný problém - jsou za ně strašně malé finanční odměny. Pravděpodobně z důvodu, aby vás nutila k vedlejším příjmům, však čtěte dál

Naštěstí si můžu přivydělat bokem, jednoznačně nejvíc vynáší dealování drog, obzvlášť když dostanete dobrej tip. To pak můžete vydělat pár tisíc dolarů během minutky. Ale baví mě i další věci, jezdit s hasičským autem mě snad nikdy neomrzí a pár šupů si přivyděláte. Taky řídit taxík či pomáhat policie jde, ale to je práce pro negry. A nesmím zapomenout, jak si jednou tak jedu a najednou na mě zamává ženská, která si chtěla naposled v životě užít. Taky jsem tím vydělal pěknej balík peněz.

Vedlejších úkolů a blbůstek je naštěstí habaděj, nechybí snad žádné z jiných GTA, navíc je tu důležité dealování drog. Pěkné je, že se tyto nepovinné úkoly často ovládají s využitím možností Nintenda DS - vodu stříkáte pomocí stylusu, s drogami obchodujete na dotykové obrazovce…

Aspoň, že jsou ve městě pěkný auta, který mají navíc tak podceněnou bezpečnost, člověk zakroutí šroubovákem a jede. Ale objevují se i modernější mrchy - jakýsi zadání kódu. Tomu ještě budu muset přijít na kloub. Řízení aut mi zpočátku dělalo problémy, mám pocit, že mají v Liberty City nějaký užší silnice či cos. Ale během chvíle se to poddalo a už jezdím jak po másle. Jen stále válčím s motorkama, jezdí rychle jak prase, ale zatočit je hrůza. Taky se občas projedu člunem, ale to je nic moc - žádná akce.

Auta vždycky hrála v GTA hlavní roli a nejinak je tomu i u Chinatown Wars. Ve hře jich je rozhodně dostatek, najdete i známé kousky z předešlých GTAček. Při řízení docela pomáhá mírná pomoc s vyrovnáváním auta na silnici (dá se v nastavení vypnout). Jen teda na motorky jsem si ještě nezvykl, jezdí dost rychle, zatočit je s nimi problém a stačí náraz a letíte. Sympatické je, že si auta můžete kupovat místo kradení. Myslím, že tento „realistický“ prvek v předchozích dílech dosti chyběl.

Občas musím i někoho zlikvidovat, ještěže je v Liberty City jednoduché se dostat ke zbraním - Ammu Nation zavedli eshop! Konečně člověk nemusí jeztdit do obchodu, vytáhne PDA, připojí se na net, párkrát klikne, zaplatí a za chvíli má novou zásobu zbraní před domovem. A pak se lidé diví, že přibývá masakrů na školách, když si takhle může pistol opatřit každej.

Zbraně plní svoji klasickou roli a prakticky žádná ze známých nechybí. Velkou novinku nám již popsal Huang - zbraně můžete kupovat v eshopu, je to pohodlnější a víc času strávíte střílením nepřátel než ježděním pro zbraně. Při střelbě vám hra automaticky zaměřuje, což je dosti nezbytné. Střílet z auta můžete i s pistolemi a i zde vám pomáhá automatické zaměřování.

Aspoň, že se mi v Liberty City líbí, jen mám pocit, že od mé poslední návštěvy je město ještě větší. Dokonce tak velký, že se občas ztrácím. Naštěstí mám v PDA GPSKu, která umí docela dobře navádět k cíli. I když občas je ta její navigace dost pochybná, párkrát už jsem si kvůli ní pěkně zajel. A moje PDA taky umí věcí - jak už jsem řekl umí navádět, mlžu přes něj nakupovat věci, vedu si tam deník. Dobrý je, že se dá pohodlně ovládat prstama, ani nemusím vytahovat stylus, tak dobrý jak na tom slavným IPhonu to sice není, ale co.

Jak autoři slibovali, tak je LC dost velké (větší než města v Liberty/Vice City Stories na PSP/PS 2). Jen mi přijde, že je město možná až zbytečně moc velký. Orientaci po městě naštěstí dost pomáhá GPS.

Ale co mě fakt zvládne vytočit jsou policajti. Mám pocit, že jich je celý město plný. Taky se chovají dost podivně - člověk přejede ženskou a nic, ale zkuste jim škrábnout auto a už jdou po vás. Trochu zvláštní je, že čím víc aut jim rozmlátíte, tím míň po vás jdou.

Policajti prošli v Grand Theft Auto: Chinatown Wars pořádnou změnou - stále je systém 6 hvězdiček, ale ztrácíte je tím, že ničíte policejní auta. Už nestačí jen do Pay ‘n’ Spray a mít klid. Sice to zde jde také, ale žádní policisté nesmí být nablízku. A to je sakra těžký, protože po vás jdou dost tvrdě - nechybí vrtulníky ani tanky. Ale myslím, že nový systém hře docela prospěl.

Pak je tu pár blbin, který musím zmínit - na některých mostech musíte platit za přejetí (co je to za svinstvo, platím daně a ještě mám platit na mostech). A řeknu vám, že když jedete rychle, tak trefit se drobákama do misky na zaplacení je pořádně těžký. Rovněž  kradení aut není žádná sranda - prolomit ty moderní systémy trvá pěkně dlouho a vím, že za chvíli spustí alarm. Příjemný aspoň je, že stačí písknout a taxík je tu.

Strašně silnou stránkou GTA: Chinatown Wars jsou minihry, které se prakticky stoprocentně ovládají pomocí dotykového displeje - placení mýtného, kradení aut, sestavení ostřelovačky, rozbití okýnku, pokud se potopíte s autem… Těchto miniher je skutečně strašně moc a nechám vás si je užít bez prozrazení všech. Nejlepší na minihrách je, že se neohrají - jsou dávkovány postupně a v přiměřeném množství. Takže vás skoro vždy budou bavit.

Jen hudba v rádiích nic moc, ale aspoň tu v nich nejsou reklamy, by mě zajímalo z čeho žijí.

Teď něco k technické stránce hry - grafika je naprosto perfektní, jedna z nejhezčích na Nintendu DS. Zvolení pohledu zvrchu se ukázalo být skvělou věcí. Hra je vždy přehledná, přesto prostě neskutečně pěkná i díky svému komiksovému nádechu. Naproti tomu hudba se mi moc nelíbí - ale zde byli autoři pravděpodobně limitování technickými možnostmi DSka. CHW se ovládá dosti intuitivně - hlavní činnosti pomocí tlačítek, minihry přes dotykový displej.

Tak přichází čas se s vámi rozloučit, strýček mi zase volal, že potřebuje s něčím píchnout. Panebože to zas bude masakr, snad to i tentokrát přežiju.

Přichází čas Grand Theft Auto: Chinatown Wars celkově shrnout. Jedním slovem: paráda. Jednou větou: nejlepší Nintendo DS hra vůbec Doufám, že z recenze bylo poznat jak se Chinatown Wars skvěle hrají i vypadají. Rozhodně doporučuji zahrát i koupit (třetina z vás hlasovala, že nemá doma žádnou originální DS hru - zde myslím, že byste měli autory podpořit. GTA: CHW vám rovněž vydží dost dlouho - příběhovou linii hned tak nedohrajete, a i potom vám zbude hromada možností co dělat. Rovněž je ve hře multiplayer, ten jsem bohužel zatím neměl čas otestovat. Pokud toužíte po číselném zhodnocení hry, tak 11/10 - hra, kterou prostě musíte hrát a jedna za nejlepších her všech dob!

O připravované hře Big Bang Mini jsem vás informoval již v červenci 2008, během ledna 2009 hra konečně vyšla. Rozhodně jde o jedno z největších pozitivních překvapení Nintendo DS scény.

Big Bang Mini je 2D střílečka s excelentní až psychedelickou grafikou od vývojářů Arkedo Studio (tvůrci dalšího velkého DS hitu Nervous Brickdown). V každé ze základních úrovní se snažíte zničit určitý počet něpřátel. Ovládáte malou raketku pomocí stylusu - kliknutím na ni a táhnutím ji přemisťujete. Kromě pohybu s raketkou ještě vystřelujete ohňostroje - stačí krátký tah stylusem a daným směrem jeden vyletí. Ale pozor pokud netrefíte nepřítele, ohňostroj se rozstřelí na menší střely, které vás můžou zasáhnout. Každý z nepřátel vydrží určitý počet zásahů a po smrti z něj vypadne hvězdička a tu musíte sebrat se svou lodičkou, jinak z nepřítele nezískáte body nutné k dokončení úrovně.

Právě v množství činností, které musíte zvládnou najednou tkví zábava Big Bang Mini - střílíte, uhýbáte nepřátelským střelám i svým střelám, které se netrefí a ještě k tomu musíte sbírat hvězdičky. Ze začátku vše stíhat je sranda, ale později se pořádně zapotíte. A stačí jediný zásah do vaší raketky a úroveň si musíte zopakovat. Postupně se odemykají vylepšení pro vaši raketku, některá jen dočasná, jiná můžete používat celou hru.

Hra je rozdělena do 9 různých lokací - Hong Kong, Egypt, New York… Každá lokace obsahuje 9 běžných úrovní a jednu s bossem, která se otevře až po dokončení všech 9 běžných úrovní. Během souboje s bossem nemusíte sbírat hvězdičky ani se bát svých střel, jen střílíte a uhýbáte nepřátelské palbě. Po každé úrovni přijde ještě bonusový mód, který je ale spíš otravný než zábavný. Po doknčení hry se otevřou ještě další módy.

Big Bang Mini již na první pohled zaujme originální a krásnou grafikou, jednoznačně jedna z nejhezčích her na Nintendo DS. Pozadí neustále běží dál, neustále něco vybuchuje a po obrazovce lítá. Přesto je hra prakticky pořád přehledná a pokles FPS nezaznamenáte. Rovněž nechybí svižná hudba, která je dosti výrazná a přesto se neohraje. Mimochodem soundtrack byl uvolněn tvůrci zdarma ke stažení ve formátu mp3, stahujte zde. I pokud hru nemáte rozhodně doporučuji si poslechnout!

BBM je jednoznačně jedno z největších DS překvapení - parádní hratelnost, krásná grafika, skvělá hudba i dlouhá trvanlivost. Nechybí ani multiplayer, který jsem bohužel ještě neměl šanci vyzkoušet. Big Bang Mini rozhodně doporučuji vyzkoušet, nebudete toho litovat.

Co si myslíte že se stane když vezmeme prvky RPG hry, smícháme je s prvky rytmické hry, přidáme špetku z arkádového stylu a na konec do toho přihodíme hrst ztřeštěných robotických potvůrek prapodivného vzhledu. Říkáte si snad že taková šílená směsice nemůže existovat? Opak je pravdou, tato hra se jmenuje Zubo a mají ji na svědomí pánové z EA. Pojďme se tedy společně podívat Zubům na zoubek.

Pokračování článku»